Bývalý železný hamr - Střela

1. Na Bílé hoře zvítězilo katolictví nad reformací, autorita nad principem svobody, centralizovaný stát nad myšlenkou autonomie, a ne Němci nad Čechy. Němci byli jak mezi popravenymi na Staroměstském náměstí tak mezi vyhnanými. Při násilné rekatolizaci nebyly ničeny jen knihy Jednoty bratrské, ale i knihy Martina Luthera. Je ale pravdou, že češi po Bílé hoře utrpěli více jak Němci.

2. Československé vládě dají za pravdu spojenci na Versailleské mírové konferenci. 60% průmyslu rozpadlé monarchie zůstává na území nově vzniklé ČSR. V ČSR tvořili Češi o něco málo více než 50%. ČSR neměla sjednocující ideu pro všechny národnosti, které zde žily. 

3. V noci z 28. na 29. září 1938 je v Mnichově podepsána Mnichovská dohoda, což je obětování ČSR západními spojenci. Po Mnichovské dohodě uteklo nebo bylo vyhnáno 160 000 Čechů, ale i tisíce Židů a německých antifašistů. Od října do prosince 1938 je zde zatčeno 2 500 sudetských Němců a odesláno do koncentračního tábora Dachau.

4.Zákon č. 115/1946 ze dne 8. května 1945 "o právnosti jednání souvisejících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků", který v § 1 stanovil, že "jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispět k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné". Tento zákon de iure legalizoval mimojiné i všechny násilnosti, které byly spáchány na sudetských Němcích při tzv. divokém odsunu. Já nesouhlasím s tím, že tyto násilnosti byli amnestovány, a myslím si že konec doby amnestie neměl být 28. říjen 1945, ale již 9. květen 1945, tj. den osvobození.